Celá Důvodová zpráva ke stažení.

Populační stárnutí je nepochybným a zřejmě nevratným faktem několika příštích desetiletí nejen v České republice, ale i v zemích Evropské Unie, V USA, ale samozřejmě, byť s různou akcentací je problémem i dalších míst světa.

A právě proto, že jde v podstatě o problém celosvětový, uznává se, na základě současných zkušeností a znalostí, že při zastoupení 8% seniorů v populaci se nejedná o zvláštní problém, při 10% začínají z reálných potřeb již vznikat služby a instituce, při 12% je nutná jejich koordinace a při 14%, se otázka zajištění komplexní geriatrické péče, resp. péče o starou populaci, stává zásadním a závažným společenským problémem.

V Evropě je příčina demografické situace jasná. Jde o stále se snižující natality a rostoucího prodlužování průměrné délky života. Jsou pochopitelně rozdíly mezi jednotlivými členskými státy EU i mezi regiony jednotlivých zemí. Dlouhodobé vývojové trendy pozorované v zemích EU lze srovnatelně vysledovat i v ČR, v některých parametrech a některých konkrétech pouze s určitým časovým posunem.

Neradostnou demografickou charakteristikou východních zemí, které usilují o vstup do EU, je dokonce ta skutečnost, s výjimkou Polska, že početnost populace jako celku klesá. Především se to týká segmentu práceschopného obyvatelstva, tedy populační skupiny osob produktivního věku. Tento trend má podle současných modelací a prognóz trvat i nadále.

Ve větším počtu regionů některých zemí EU se významně se však mění struktura populace, ač její celková početnost zůstává stejná, resp. nezvyšuje se odpovídajícím způsobem. Například generace 0-24 tvořila v roce 1995 v zemích EU 31% celkové populace, v roce 2015 se však už očekává pouhých 27%. Průměrný věk populace EU se zvýší z dnešních asi 38,5 roku na asi 42 let v roce 2015 a v některých regionech východního Německa, centrální Francie, severního Španělska očekávají, že v důsledku doprovodného účinku migrace předchozích let se bude průměrný věk celé populace pohybovat v intervalu 44-50 let.