Sarkopenie u seniorů: svalová slabost může během několika dní rozhodnout o soběstačnosti
Krátká hospitalizace, akutní onemocnění nebo nedostatečný příjem potravy mohou u staršího člověka výrazně urychlit úbytek svalové síly a funkční zdatnosti. Právě včasná diagnostika sarkopenie, cílená nutriční intervence a pohybová terapie mouhou tento trend zvrátit.
Česká gerontologická a geriatrická společnost ČLS JEP uspořádala druhý webinář vzdělávacího cyklu Geriatrie bez hranic s názvem Svalová slabost a ztráta funkce u starších osob. Odborným tématem provedly účastníky prof. MUDr. Eva Topinková, CSc., a Mgr. Ing. Tereza Vágnerová, Ph.D., z Kliniky geriatrie a interní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.
Sarkopenie není pouze přirozeným důsledkem stárnutí. Jde o onemocnění kosterních svalů, které významně zvyšuje riziko pádů, ztráty soběstačnosti a dalších zdravotních komplikací.
Hospitalizace může urychlit ztrátu svalové hmoty
Úbytek svalů je s přibývajícím věkem postupný, při akutním onemocnění však může dramaticky zrychlit.
Studie prezentovaná během webináře ukázala, že u zdravých starších osob vedlo pouhých deset dní přísného klidu na lůžku k průměrnému úbytku přibližně 0,95 kg beztukové hmoty dolních končetin. Současně se snižovala svalová síla a fyzická výkonnost.
U hospitalizovaných seniorů se přitom často současně uplatňuje několik rizikových faktorů: akutní zánět, omezení pohybu, nedostatečný příjem energie a bílkovin a již přítomná geriatrická křehkost.
Důsledkem nemusí být pouze delší pobyt v nemocnici, ale také neschopnost vrátit se k činnostem, které pacient před onemocněním běžně zvládal.
Sarkopenie – jak ji rozpoznat v klinické praxi?
Podle evropského konsenzu EWGSOP2 je klíčovým diagnostickým ukazatelem především snížená svalová síla, nikoli samotná svalová hmota.
Vyšetření lze zahájit jednoduchými nástroji:
SARC-F: screeningový dotazník, u něhož skóre 4 a více bodů signalizuje riziko sarkopenie.
Ruční dynamometrie: nízká síla stisku je definována hodnotou pod 27 kg u mužů a pod 16 kg u žen.
Test pěti vstávání ze židle: čas delší než 15 sekund podporuje podezření na sníženou svalovou sílu.
SPPB: hodnocení rovnováhy, rychlosti chůze a vstávání ze židle umožňuje posoudit fyzickou výkonnost.
Nízká svalová síla zakládá podle EWGSOP2 pravděpodobnou sarkopenii. Její potvrzení následně vyžaduje vyšetření svalové hmoty nebo kvality, například pomocí DXA či bioimpedance.
Důležitým praktickým závěrem je, že zahájení intervence nemá čekat až na dokončení všech vyšetření.
Výživa a pohyb musí být součástí jednoho léčebného plánu
Samostatnou pozornost věnoval webinář malnutrici a nedostatečnému příjmu bílkovin.
U zdravých starších osob se podle doporučení PROT-AGE uvádí příjem přibližně 1,0–1,2 g bílkovin na kilogram tělesné hmotnosti denně. Při akutním nebo chronickém onemocnění bývá potřeba vyšší, zpravidla 1,2–1,5 g/kg/den. Konkrétní nutriční plán však musí zohlednit zdravotní stav, zejména případné onemocnění ledvin.
Pokud běžná strava nepokrývá nutriční potřeby, je namístě nutriční vyšetření a cílená intervence včetně případného využití perorálních nutričních doplňků.
Pro obnovu svalové funkce je současně zásadní pravidelný, přiměřeně dávkovaný pohyb.
Nejdůležitější složkou je progresivní odporový trénink doplněný cvičením rovnováhy a chůzí. U hospitalizovaných pacientů má význam také časná mobilizace, jakmile to klinický stav dovolí.
Představen byl rovněž evropský program Vivifrail, který umožňuje sestavit individuální pohybový plán podle funkční zdatnosti a rizika pádu.
Cílem léčby není pouze zvládnutí onemocnění, ale návrat k soběstačnosti
Praktické souvislosti ukázala modelová kazuistika 81leté paní Marie, která byla hospitalizována pro pneumonii.
Před onemocněním žila samostatně. Během hospitalizace však došlo k výraznému omezení mobility, poklesu svalové síly a zhoršení schopnosti zvládat běžné denní činnosti.
Kazuistika ukázala, že ani úspěšná léčba akutního onemocnění sama o sobě nemusí znamenat návrat k původní funkční zdatnosti.
Kombinace individuální nutriční podpory, fyzioterapie a následného domácího cvičení vedla v modelovém případě k významnému zlepšení. Ani po třech měsících však pacientka nedosáhla ve všech parametrech původního funkčního stavu.
Právě zachování mobility a soběstačnosti by proto mělo být jedním z hlavních cílů péče o starší pacienty.
Tři doporučení pro každodenní klinickou praxi
Závěr webináře shrnul praktický postup využitelný v nemocnici i ambulanci:
Změřte svalovou sílu. Při podezření na sarkopenii využijte SARC-F, dynamometrii nebo test vstávání ze židle.
Sledujte nutriční stav. Všímejte si neúmyslného hubnutí, množství skutečně snědené stravy a příjmu bílkovin.
Předcházejte imobilitě. Zahajte bezpečnou mobilizaci a zajistěte pokračování pohybového programu i po propuštění.
Praktické materiály ke stažení
Pro účastníky webináře a další zdravotnické pracovníky byly připraveny přehledné odborné karty zahrnující diagnostiku sarkopenie, hodnocení malnutrice, doporučení pro výživu a pohybovou intervenci.
K dispozici jsou také dvě srozumitelné informační karty pro pacienty a jejich blízké zaměřené na příjem bílkovin a bezpečné domácí cvičení.
Ke stažení:
Sval je orgán soběstačnosti. Chraňme ho od prvního dne.
#longevity #geriatrie #zdravestarnuti #dlouhovekost #healthspan #sobestacnost #kvalitazivota #prevence #seniori #zdravi #CGGS #gerontologie
